Vstáváme brzy, snídaně je totiž už v sedm ráno. Dostáváme palačinku s čokoládou, malé banánky a papáju. Seznamujeme se s dalšími turisty, co bydlí v chatičce vedle nás – se sympatickým Američanem Jeffem a jeho manželkou Pildou, která je původem z Německa. Když jí byly dva roky, její rodiče odjeli do Ameriky a setkala se s nimi až po pěti letech, když skončila válka. Jeffovi je 73 let, Pildě 77 let a oba jsou neskutečně vitální. Mají pět dětí, prodali dům v Americe a už čtyři měsíce cestují po Asii. Na Malenge chtějí zůstat celkem pět dní, podobně jako my.

Šnorchlování na Malenge

Hned po snídani vyrážíme šnorchlovat. Voda je krásně teplá a čistá. Šnorchlování nám vydrží až do oběda, korálové útesy jsou tu prostě úžasné. Oběd se podává ve 12, máme čerstvou rybu s opečeným lilkem. Všechno nám moc chutná. Po obědě si půjčujeme malou dřevěnou lodičku a vyplujeme prozkoumat okolí. Togianksým ostrovům se také přezdívá souostroví mořských cikánů. Na Malenge žije kmen kočovných cikánů Bajau, kteří plují mezi malými ostrůvky v Indonésii, ale i kolem Filipín, Bornea a Malajsie. Většina z nich nemá stálý domov a žijí v podstatě jen na lodích. Před nedávnem indonéská vláda nařídila, že každá rodina musí mít dům a děti musí chodit do školy. Přidělila tedy Bajaům část půdy. Na Malenge je to malý ostrůvek naproti našim chatičkám. Chceme lodičkou ostrůvek obeplout, ale narazíme na mělčinu a musíme se vrátit. Doplujeme na malou zastrčenou plážičku, kde jsou obrovské mušle a spousta palem.

Kmen Bajau na Malenge

Šnorchlování na Malenge

Odpoledne vyrážíme do lesa, přidá se k nám Jeff a tři místní pejsci. Je hrozné horko a dusno. Vidíme pár papoušků a později objevíme strom, kde hnízdí spousta zoborožců. Z lesa se jdeme zchladit rovnou do moře. Před večeří ještě chvilku ležíme v houpacích sítích s knížkou. Večer sedíme na pláži, koukáme na hvězdy a posloucháme Čechy, co hrají na kytaru. Malenge jsme si za ty dva dny zamilovali.

Zoborožec

Odpočíváme v houpacích sítích

Šnorchlování na Malenge