Ráno nás překvapí krásný výhled na Tentenu, včera jsme přijeli už za tmy. Snídáme palačinku, banán a papáju v altánku s krásným výhledem na jezero Poso, třetí nějvětší jezero na Sulawesi. Vyrážíme do města na procházku a na průzkum. Rádi bychom se dostali k vodopádům Saluopa, které jsou asi 14 km za městem. V info centru zjišťujeme, že ojek by nás vyšel na 150 000 Rp/os, kdežto půjčení skůtru jen na 100 000 Rp včetně paliva pro oba. Chvilku váháme, Bláža jel na skůtru jen jednou. Ujišťuje mě, že všechno bude v pohodě a že to zvládne. Nemáme s sebou mezinárodní řidičák, ale nikdo ho po nás ani nechce.

Jezero Poso v Tenteně

Nafasujeme helmy a vyjíždíme. Asi po sto metrech Bláža říká, že to je nejdelší vzdálenost, co kdy na skůtru ujel. Ale cesta je v pohodě, jedeme pomalu krásnou krajinou. Na jednom úseku jedeme dokonce padesátkou 🙂 Pořád musím Blážovi připomínat, ať se drží vlevo.

Vodopády Saluopa

Za vstup na vodopády platíme každý 5 000 Rp a jsme překvapeni, jak jsou veliké. Jen je škoda, že se všude kolem vodopádů válí velká spousta odpadků, ostatně jako na skoro celém Sulawesi. Od vodopádů jedeme na pláž, která má být podle mapy asi 3 km daleko, ve skutečnosti je to asi 7 km. Pláž u jezera je docela hezká. Dáváme si oběd v místní restauraci, nudle s mořskými plody a smažené kalamáry. Dohromady platíme 105 000 Rp. Cestou zpátky se ještě stavujeme v Tenteně u skalní hrobky.

Skalní hrobka v Tenteně

Skalní hrobka v Tenteně

Vracíme skůtr a spokojení odcházíme na hotel. Večer vyrážíme do městečka s Jeffem a Pildou ochutnávat místní specialitu – netopýra. Já si dávám jen fazolovou polévku. Netopýr vypadá odporně už od pohledu. Bláža si z jednotlivých kousků na talíři poskládá celého netopýra, čímž celou odpornost ještě znásobí. Maso je velmi tmavé, s jemnou strukturou. Prý je docela dobré, jen křídlo připomíná gumovou rukavici, podle místních je to však největší lahůdka.

Ochutnáváme netopýra

Ochutnáváme netopýra