Vstáváme v 6:30, v sedm máme domluvený odjezd. Po snídani jdeme rovnou za řidičem, ten už z dálky volá „no problem“ a naznačuje, že do Morondavy dojedeme. Naskládáme se do auta a po 10 metrech jízdy motor poprvé chcípne. Řidič na nás hodí nervózní pohled a říká „Don’t worry. Morondava today“. Tohle se cestou opakuje asi dvacetkrát. Cesta docela ubíhá, ale neustále se předjíždíme s jinými džípy a strašně se práší. V Belo-sur-Tsiribihina zastavujeme na oběd. Restaurace je moc hezká, ale trochu dražší. Jídlo je výborné, porce jsou však hodně malé. Bláža si dává krevety s rýží a já jen ananas s karamelem, platíme 30 000 Ar. Na zahradě mají dvě velké želvy. U přívozu už čeká spousta aut. Na druhém břehu řidič nabírá nějakého kámoše a jedeme dál.
Archiv pro štítek: Bekopaka
NP Tsingy – den druhý
Vstáváme v 5:50, snídáme chleba s kondenzovaným mlékem a k tomu papáju. Čekáme na řidiče, ten opět nikde, po půl hodině vyrážíme na obhlídku. Už z dálky vidíme otevřenou kapotu a nešťastného řidiče. Vysvětluje, že nejde benzín do válců. Pak zase, že má vodu v benzínu. Tak nevíme. Každopádně auto nejede. Dohodne nám náhradního řidiče a vyrážíme se čtyřicetiminutovým zpožděním. Ve vesnici nabíráme nabručeného průvodce a jedeme směrem k řece Manambolo. U řeky nastupujeme na dvojitou pirohu a plujeme proti proudu ke dvěma jeskyním, kde se krásně třpytí krápníky.
Přesun z Kirindy do Bekopaky
Vstáváme v 6:40, v sedm odjíždíme do Bekopaky, což je vstupní brána do národního parku Tsingy. Cesta je snad ještě větší tankodrom než včera. Snažíme se domluvit setkání s kamarády z Čech, kteří se právě vracejí z Tsingy do Morondavy po stejné cestě. Jejich řidič se jmenuje Lowa, ptáme se, jestli ho náš řidič zná. Ten nám ale vůbec nerozumí a myslí si, že chceme zajistit průvodce. Snažíme se mu to vysvětlit asi třikrát, ale marně. Pak to vzdáváme, na jediné cestě se přeci nemůžeme minout.