Přesun z Kotamubagu do NP Bogani Nani Wartabone

Ráno v 6:30 někdo buší na dvěře. Bláža jde rozespale otevřít a za dveřmi stojí chlapík s podnosem, nese nám koblihy a kafe. Kobliha mi chutná mi až do doby, než zjistím, že je plněná rybou. Kafe se moc pít nedá, je strašně přeslazené. Dnes máme v plánu přemístit se do NP Bogani Nani Wartabone. V průvodci o parku nejsou téměř žádné informace. Máme jen pár poznámek, co jsme vyčetli z různých cestopisů na internetu. Bemem za 10 000 Rp se přesouváme ke kanceláři národního parku a doufáme, že toho o parku zjistíme víc. Chvilku čekáme, než přijde někdo, kdo umí anglicky. Správce NP nám radí, že se musíme dostat do Dolodua, odkud už je to prý do parku kousek. Máme si zkusit stopnout mikrolet (mikrobus pro cca 6 osob) nebo dojet bemem na nádraží Serasi, odkud mikrolery odjíždí. Máme štěstí, asi po minutě stání u silnice před kanceláří NP nasedáme do mikroletu, kde už sedí asi sedm lidí a snaží se nám uvolnit trochu místa. Cestou nabíráme ještě rodinku s malým dítětem. Jede nás celkem dvanáct a jeden kohout, kterého má paní v igelitovém pytlíku a kouká mu jen hlava.

NP Bogani Nani Wartabone

V Doloduo vystupujeme a za jízdu mikroletem platíme 20 000 Rp/os. Řidič nám ještě domluví dva chlapíky s ojekem – místní název pro motorku. Chlapíci nás dovezou do resortu Dumoga Barat, který nám doporučil správce parku. Sice vůbec nevíme, jestli jsme měli namířeno opravdu sem, ale je tu krásně a majitel nás hned ubytuje. Pokoj je veliký a hezký. V koupelně je opět jen káď s vodou a turecký záchod, ale je tu čisto. Bláža jede s majitelem na ojeku do obchodu koupit vody. Zároveň si domlouváme odpolední procházku do parku s průvodcem. Chlapík sice neumí ani slovo anglicky, ale nějak záhadně si rozumíme.

K obědu dostáváme kuře, nejspíš jedno z těch, které pobíhalo kolem. K tomu máme rýži, teplou zeleninu a papáju. Všechno je výborné. V celé jídelně jsme sami, smějí se na nás jen místní malé děti, co si hrají na verandě.

NP Bogani Nani Wartabone

Ve dvě si nás vyzvedává průvodce a bere s sebou ještě druhého průvodce a jde se do lesa. Na bambusovém voru nás převezou přes řeku a prodíráme se džunglí. Průvodci prosekávají cestu mačetou. Vidíme tři zoborožce a velké motýly. Asi po třech hodinách sejdeme k řece. Voda je nádherně čistá, koupeme se. Konečně se cítíme trochu umytě 🙂 Pokračujeme palmovým hájem, kde je spousta krav a volavek. Průvodce vyleze na palmu a natrhá nám kokosy. Rozsekne je mačetou a z kousku slupky vyrobí lžíci. Později leze na palmu i Bláža a trhá si svůj první kokos. Cesta pokračuje mezi kukuřicí a stáčí se pomalu k našemu ubytování. Všude roste chili a kakao. V 18:30 se podává večeře, opět máme kuře se zeleninou a tentokrát ještě rybu a místo papáji meloun. Všechno nám moc chutná. Večer ještě fotíme hvězdy, je krásně vidět mléčná dráha.