Výlet do Tater plánujeme tradičně na poslední chvíli. Ve 23:05 nasedáme do nočního vlaku směr Poprad. Všechny lůžkové vozy už jsou obsazené, takže máme klasické kupéčko, ve kterém sedí tři podivíni a jeden normálně vypadající člověk. Celým vlakem se line alkoholový odér. Daří se nám usnout jen na chvilku. V 6:22 ráno přijíždíme do Popradu, jízdenka nás dohromady stála 938 Kč. Rozespalí kupujeme lístek na električku do Nového Smokovce, kde jsme si na poslední chvíli zamluvili pokoj v penzionu Gabriel. Cesta do Nového Smokovce trvá asi 20 minut. Chceme si v penzionu nechat krosny a rovnou vyrazit na výlet, protože ubytování je možné až od 15:00. Majitel nás ale ubytuje rovnou, a tak si na chvilku ještě lehneme.
Cestou ke Sliezskemu domu
S chvilky se záhadně stane větší chvilka a najednou je 11:00. Rychle snídáme, balíme si baťůžek a vyrážíme na kratší výlet po okolí. Z Nového Smokovce se vydáváme po žluté na rozcestí Velická Pol’ana, odkud jdeme po zelené ke Sliezskemu domu. Dáváme si jednoho Šariše, guláš a halušky. Pokračujeme po červené k rozcestí pod Slavkovským štítom, odkud jdeme po modré do Starého Smokovce. Kupujeme mapu, snídani a svačinu na další den, a Tatranský čaj na dobrou noc. V infocentru se ptáme, kde se tu dá dobře a levně najíst, paní nám doporučuje Kolibu Kamzík. Koliba je útulná a vaří tu opravdu skvěle. Ceny jsou trochu vyšší, ale kvalita odpovídá. Mají zrovna Jesenné kačacie hody a tak neodoláme a dáváme si kachnu se zelím a lokšemi. Za tmy se vracíme k penzionu a jdeme rovnou spát.
Cestou ke Sliezskemu domu
Okruh z Nového Smokovce ke Sliezskemu domu nám trval se zastávkami pět hodin.
Celý okruh má 14 km s celkovým převýšením 700 m.
Ráno vstáváme v 5:50, dáváme si rychlou snídani a v 7:03 vyrážíme električkou na Popradské pleso. Lístky kupujeme u řidiče, nedaří se nám poslat sms se slovenskou předvolbou. Cesta električkou trvá asi 40 minut. Od zastávky jdeme lesem k Popradskému plesu. Během hledání mapy v batohu zjišťujeme, že s sebou omylem táhneme láhev Tatranského čaje, kterou jsme si včera koupili. Schováme ji pod stromem ve vysoké trávě kousek od rozcestníku a doufáme, že si ji cestou zpátky zase vyzvedneme. U Popradského plesa si dáváme druhé kolo snídaně a vyrážíme po modré k rozcestí nad Žabím potokom. Původně jsme měli v plánu pokračovat po modré až na Koprovský štít. Nakonec však odbočíme na červenou směrem na Rysy – nejznámější a nejnavštěvovanější vrchol Vysokých Tater, kam běžně proudí davy lidí. Dneska je tu poměrně klid, tak bychom toho rádi využili.
Cestou na Rysy
Žabí dolinou jdeme až k chatě pod Rysmi a dáváme si svačinu. Od chaty se škrábeme až na vrchol, kde je poměrně dost lidí. Cesta z polské strany je mnohem náročnější a hodně exponovaná, potkáváme spoustu lidí s feraťáky. Dáváme si vrcholové pivo a pomalu se suneme dolů, je tu opravdu nátřesk a místa na vrcholu moc není. Nedokážu si představit, jak to tu vypadá v hlavní sezóně.
Výhled na Žabí plesa
WC u chaty pod Rysmi – celá přední stěna je prosklená s opravdu krásným výhledem :)
Výhled z Rysů – nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Polska (2503 m.n.m.)
Výhled z Rysů – nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Polska (2503 m.n.m.)
Stejnou cestou se vracíme k Popradskému plesu, kde si dáváme svačinu. U rozcestníku se šťastně shledáme s naším Tatranským čajem a vyrážíme po asfaltce na zastávku električky. Cestou si ještě uděláme odbočku na Symbolický cintorín na památku těch, co nechali svůj život ve Vysokých Tatrách. Je tu spousta náhrobků povětšinou mladých lidí, kteří zahynuli buď pod lavinou, nebo se odněkud zřítili.
Šťastné shledání s Tatranským čajem
Symbolický cintorín na památku těch, co nechali svůj život ve Vysokých Tatrách
Električkou se svezeme do Starého Smokovce a u Kamzíka si dáváme večeři a pivo. Hraje tu živá hudba a v jednu chvíli se ke zpěvu přidá skoro celá koliba. Moc se nám tu líbí. Vracíme se do Nového Smokovce a jdeme spát. Zítra nás čeká výstup na Koprovský štít.
Cesta na Rysy a zpět nám se zastávkami trvala děvet hodin.
Cesta na Rysy a zpět má 19 km s celkovým převýšením 1200 m.