Další zastávkou na naší třítýdenní cestě autem po Evropě byl národní park Mercantour v oblasti Přímořských Alp. Tento park je nejmladší z celkem deseti francouzských národních parků, zaujímá plochu 685 km² a zasahuje do dvou departementů – Alpes-Maritimes a Alpes-de-Haute-Provence. Vyskytuje se tu bohatá fauna i flóra – my jsme se těšili hlavně na kamzíky, kozorožce a divokou levanduli.

Výhled na NP Mercantour cestou na Baus de la Frema

Cesta z italského Cinque Terre přes La Route des Grandes Alpes (stará horská silnička plná spousty zatáček, tunelů, skalních zářezů a hlavně naprosto úžasných výhledů) nám se zastávkami trvala skoro osm hodin. Existuje i rychlejší trasa, ale přišlo nám škoda La Route des Grandes Alpes vynechat. Ubytovali jsme se v horském městečku Saint-Martin-Vésubie v kempu A La Ferme St. Joseph s krásnou zahradou. Sotva jsme postavili stan, pořádně se rozpršelo.

Výhled na NP Mercantour cestou na Baus de la Frema

Ráno už nás přivítalo sluníčko a po snídani jsme autem vyrazili do sedla Colmiane (1 500 m), odkud začínal trek na vrchol Baus de la Frema (2 246 m). Podařilo se nám po prašné cestě vyjet až na nejvyšší parkoviště (pokračovali jsme z hlavního parkoviště po úzké asfaltce, která postupně přešla v prašnou cestu – parkoviště není nijak značené, GPS: 44.0767864N, 7.2213286E) a ušetřili jsme si tak asi dvě stě výškových metrů. Toto parkoviště zároveň slouží jako nástupní místo na známou ferratu La Colmaine. Výstup na ni doporučujeme začít brzo ráno, abyste se vyhnuli davům francouzských lezců. My jsme ferratu tentokrát vynechali a pokračovali jsme lesní cestou až na vrchol Baus de la Frema, odkud byly krásné výhledy na celý park Mercantour. Jako zpáteční cestu jsme zvolili sestupovou cestu určenou pro lezce ferraty, která se nám líbila mnohem víc než turistická cesta na vrchol. Mimo jednoho lany zajištěného úseku se jedná o nenáročnou lesní pěšinu lemovanou trsy voňavé levandule a dalších horských květin. Mapu celé trasy najdete zde. Cestou zpátky do kempu jsme se chtěli stavit v Saint-Martin-Vésubie na nákup, ale nedošlo nám, že je neděle – všechny obchody měly zavřeno. Podařilo se nám ukořistit akorát bagetu v malém stánku kousek od hlavního náměstíčka.

Výhled na NP Mercantour cestou na Baus de la Frema

Další den nás opět vzbudilo sluníčko a vyrazili jsme autem k parkovišti nad jezerem Boréon, odkud vede trek k horskému jezeru Trécolpas. Zde se nejlépe parkuje na nejvyšším parkovišti (GPS: 44°6’28.419″N, 7°18’39.355″E), které je vzdálené asi 3 km od toho hlavního. Toto parkoviště zároveň slouží jako rozcestí několika turistických tras. K jezeru jsme stoupali lesem podél horské říčky. Krajina nám svým rázem hodně připomínala slovenské Tatry, ale na rozdíl od Tater jsme tu nepotkali ani živáčka. Jezero Trécolpas leží ve výšce 2150 m a uprostřed jezera se nachází malý zalesněný ostrůvek, ke kterému se můžete přebrodit (maximální hloubka v brodu je cca 70 cm). U jezera jsme si dali svačinu, natáhli jsme se na chvilku do trávy a vyhlíželi jsme kamzíky a kozorožce – bohužel neúspěšně. Od jezera vede cesta k horské chatě Cougourde, kde jsme si dali pivo a borůvkový koláč a sestoupali jsme zpátky k parkovišti. Během zpáteční cesty jsme zahlédli stádo kamzíků alespoň zdálky. Mapa celé trasy zde.

Cesta k jezeru Trécolpas

Jezero Trécolpas (2150 m.m.m.)

Další den už jsme pokračovali dál do Provence, ale příště bychom se do národního parku Mercantour určitě chtěli vydat na delší dobu – je to zatím neobjevený turistický ráj, co nabízí spoustu turistických tras kolem horských jezer s kránými výhledy a je výjimečný tím, že se tu mísí alpská flóra s tou středomořskou. Určitě by se tu dal strávit minimálně týden.

NP Mercantour