Sluníčko mě budí už v sedm ráno. Na dnešek máme naplánovaný přesun do Matemwe – rybářské vesničky v severovýchodní části Zanzibaru, kde se většina místních živí rybolovem nebo sběrem mořských řas. Pokud bychom chtěli jet místní dopravou, museli bychom se vrátit do hlavního města Stone Town a několikrát přestupovat. Zabralo by nám to nejspíš celý den. Rozhodneme se tedy pro auto s řidičem, které nám domluví majitelka hotelu. V půl jedenácté nasedáme do malé bílé Toyoty a loučíme se s Němkou i s krásnou pláží. Cesta do Matemwe trvá dvě hodiny, řidič nás vysadí před resortem Miramont Retreat, kde máme zamluvený bungalov. Vítá nás majitelka hotelu – sympatická Rumunka. Překvapuje nás, že většinu resortů na Zanzibaru vlastní Evropani. Místním se samozřejmě moc nelíbí, že peníze od Evropanů proudí zpátky do Evropy. Jako welcome drink dostáváme vodu a Rumunka se nám omlouvá, že náš bungalov ještě není nachystaný a že musíme chvilku počkat. Objednáváme si zatím rybu s rýží k obědu. Blážovi pořád není moc dobře a tak chudák jí jen suchou rýži, kterou zapíjí colou.

Matemwe beach

Po hodině a půl čekání se jdeme konečně ubytovat. Bereme si plavky a míříme rovnou k moři. To je krásně teplé, ale poměrně mělké. Pláž je ale nádherná. Před naším resortem čeká několik „Masajů“. Číhají tu na turisty, kterým nabízejí výlety a prodávají cetky. My si domlouváme výlet na zítřek přímo v hotelu – šnorchlování na atolu Mnemba, což je nedaleký korálový útes. Za výlet platíme 35 dolarů na osobu. Dáváme si večeři a jdeme pomalu spát.

Matemwe beach

Budíček nám zvoní v 8:30. Jsme oba nevyspalí, hlavně kvůli mně, celou noc se nám lepila moskytiéra na obličej a já z toho trochu šílela. U snídaně si nás nikdo asi čtvrt hodiny nevšímá. Bláža už hlady šilhá a tak se jde zeptat chlapíka na baru, jak to se snídaní funguje. Rozhovor probíhá asi nějak tahkle: „Jambo. Jsi napsanej na tabuli? Ne? Tak se nediv, že jsi ještě nic nedostal.“ Bláža tedy napíše naše jména křídou na tabuli a do minuty máme snídani na stole. Máme už takovou místní klasiku – omeletu a toasty. Po návratu nejspíš budeme měsíc bez vajíček, už jich máme po čtrnácti dnech plné zuby.

Matemwe beach

Moře je ještě v nedohlednu a tak zkoušíme hotelový bazén, který máme přímo před bungalovem. Voda je úžasně teplá, tak akorát. V 11:30 by nás měl vyzvednout řidič, který nás popoveze k lodi. Čekáme před branou hotelu, ale nikde nikdo. O pět minut později se jdeme zeptat na bar, jestli čekáme na správném místě. Všichni se tváří zmateně a nikdo nic neví. Až v kuchyni se dozvíme, že řidič už na nás čeká. Vracíme se zpět k bráně a ptáme se černouška, kolem kterého už jsme asi třikrát prošli, jestli náhodou není náš řidič. Ten kýve a my jásáme. Můžeme jet. Popoveze nás cca 15 kilometrů k pláži, která je v blízkosti ostrova Mnemba.

Pláž nedaleko ostrova Mnemba

Šnorchlování kolem atolu Mnemba

Nalodíme se na motorovou lodičku se sympatickým kapitánem s čepicí z banánových listů. Korálový útes je moc hezký, ale šnorchlování na Malenge v Indonésii se asi jen tak nic nevyrovná. To je tak, když rádi cestujete a viděli jste už spoustu krásných míst, máte tendenci srovnávat. Rybičky jsou tu ale krásné. Na lodi máme nachystané ovoce a tak se ládujeme mangem a melounem. Přibližně po hodině se s lodičkou přesuneme na jiné místo, kde jsou sice barevnější koráli, ale o něco horší viditelnost a velké vlny, které znepříjemňují plavání. Vyčerpaní se spokojení se vracíme na pevninu, dáváme dýško kapitánovi a řidič nás odveze zpátky na hotel.

Šnorchlování kolem atolu Mnemba

Pláž nedaleko ostrova Mnemba

K večeři si dáváme grilovanou chobotnici a pizzu a pak odpočíváme na houpacím lehátku u pláže a koukáme na hvězdy. Je jich tolik, že se vracíme pro foťák a jdeme se projít po pláži a udělat pár fotek. Je tu krásně. Před spaním si mažeme úplně spálená záda (i přes padesátku jsme se spálili) a chvilku řešíme dilema, jestli spát s moskytiérou nebo bez ní. Nakonec spíme bez ní – zítra už se vracíme, takže i kdybychom chytli malárii, projeví se až doma 🙂

Matemwe beach v noci