Letenky na Sulawesi tentokrát kupujeme na poslední chvíli. Dlouho jsme nevěděli, jak to budeme mít s dovolenou a chvilku nám trvalo, než jsme se rozhoupali. Cena tomu odpovídá – za letenky do Jakarty platíme necelých 21 tisíc. V akci se dají sehnat i za 16 tisíc, takže nákup se tentokrát moc nepovedl. Den před odletem kupujeme letenky z Jakarty do Manada, druhého největšího města na Sulawesi. Přes webové stránky letecké společnosti Lion Air se nám nedaří letenky zaplatit kartou, takže je nakonec kupujeme přes Tiket.com. Dlouho nám nepřichází žádné potvrzení o platbě, ale nakonec 13.7.2014 přeci jen odlétáme směr Jakarta se zastávkou v Dubaji. Protože nás čeká nocování na letišti v Jakartě, rozhodneme se noc v Dubaji strávit na hotelu. Na poslední chvíli si bookujeme hotel Eureka. Hotel je asi 8 km od letiště a za taxík platíme 19 dolarů a jdeme rovnou spát. Ráno hned vyrážíme na letiště a za taxík platíme jen 4 dolary. Dáváme si snídani za vouchery od Emirates a mně se podaří v Costa Coffee nechat telefon. Naštěstí si toho všimnu poměrně brzy a telefon mi vrátí. V letadle sedíme na poslední dvousedačce, což se později ukáže jako velmi strategické místo. Letušák se s námi dá do řeči, řeší s námi fotbal a vítězství Německa a když zjistí, že jsme z Čech a s Německem sousedíme, začne nám nosit alkohol a jídlo, které se běžně nabízí jen v business třídě. Cesta tak příjemně ubíhá 🙂

Přistáváme v Jakartě a stojíme dlouhou frontu na imigračním. Za víza platíme 35 dolarů na osobu. Bloudíme po letišti sem a tam a snažíme se zjistit ze kterého terminálu letí náš let do Manada. Taxikáři jsou dotěrní. Tvrdí, že shuttle bus v noci nejezdí. Náhodou se výtahem dostáváme do druhého patra a najdeme zastávku shuttle busu, kde čeká pár lidí. Asi po 20 minutách bus skutečně přijíždí. Vystupujeme na terminálu 3, kde se dozvíme, že musíme na terminál 1. Opět čekáme na bus a odmítáme další taxikáře, kteří tvrdí, že bus už nejezdí. Objevíme ceduli, kde píšou, že bus jezdí 24 hodin denně po 10-20 minutách. Taxikářům se nedá věřit. Po chvilce bus opravdu přijíždí. Je asi jedna hodina ráno a terminál je ještě zavřený. Po vzoru místních zakempujeme na lavičkách a čekáme do tří hodin, než se terminál otevře. Kolem chodí chlapík a nabízí masáž. Odletová hala připomíná spíš autobusák než letiště. Venku je naštěstí příjemně teplo. Nasedáme do maličkého letadla s usměvavými letuškami a přibližně po třech hodinách přistáváme konečně v Manadu na Sulawesi.