Včera jsme se při placení opět pohádali s majitelkou hotelu, protože si naúčtovala první snídani, kterou jsme nedostali. S dnešní snídaní raději už ani nepočítáme. Je šest ráno a vyrážíme do přístavu hledat autobus, který by měl jet v 7:00 do Makassaru. Autobus stojí dole v přístavu v místě, kde kotví trajekty. Všechna místa jsou bohužel už zarezervovaná a autobus vyjíždí až v 11:00. Vracíme se tedy k hlavní silnici a doufáme, že si stopneme nějaký Kijang. Bohužel projíždějí jen auta, která míří na trh do vedlejší vesnice. Jediné auto, které u nás zastaví, je majitelka hotelu, která nám přiveze snídani. O hodinu později, než jsme ji měli objednanou. Dost nás ale překvapí, že nám ji dovezla až sem.

Sedíme u silnice, jíme čokoládové palačinky a přemýšlíme, jak se odsud dostaneme. Vracíme se do Biry a hledáme auto v centru města. Všechna místa jsou ale beznadějně zarezervovaná. Je neděle, končí svátek a všichni se vracejí do Makassaru. Asi vypadáme hodně nešťastně, protože se nás ujme nějaký pán a nabízí nám odvoz do vedlejší vesnice, odkud prý jede Pete Pete (místní verze mikroletu) do Bulukumby. Sice vůbec nevíme, kam jedeme, ale souhlasíme a nasedáme do auta. Ve vesnici mu nabízíme peníze za odvoz, ale nic od nás nechce, prý máme dneska štěstí. Pán nám ještě stihne stopnout Pete Pete, kde spolu s námi jede asi sto plynových lahví. Za cestu do Bulukumby platíme 10 000 Rp/os. V Bulukumně se nám opravdu podaří sehnat prázdný Kijang. Ten má bohužel poruchu a v 11 lidech čekáme uvnitř auta hodinu a půl, než řidič auto opraví. Je hrozné horko. Do Makassaru přijíždíme po třetí hodině totálně zničení. Výlet do Biry, především jeho načasování, se nám opravdu moc nepovedl.

Makassar

Necháme se Pete Pete za 4000 Rp/os odvézt do centra města a jedeme hledat ubytování. Ubytujeme se v hotelu New Legend, který je poměrně blízko centra. Chvilku nám trvá než se z dnešní cesty vzpamatujeme. Asi po dvou hodinách vyrážíme do centra hledat něco k jídlu. Makassar nás příjemně překvapí, nábřeží je opravdu moc hezké, je tu jedna velká pěší zóna a přestože je to hlavní město, je tu příjemný klid. Podle Lonely si vyhlídneme rybí restauraci Lae Lae. Je to obrovský warung (jídelna) plný místních lidí. Sedneme si ke stolu a nikdo si nás nevšímá. Po chvilce pochopíme, že musíme jít ke vchodu, kde stojí pán u grilu. Vezme nás do místnosti, kde je spousta boxů s ledem, které jsou plné čerstvých ryb. Ukážeme si, kterou rybu bychom rádi a pán nám ji hodí na gril. Za chvilku nám jídlo přinese. Já mám špejli plnou čerstvých krevet a Bláža rybu neznámého původu. Obojí nám moc chutná, dáváme si pivo Bintang a nálada se nám konečně trochu zlepší 🙂 Chvilku se ještě procházíme po nábřeží a pak jdeme spát.