V 6:30 se scházíme na snídani v kempu a hned po snídani vyrážíme k řece, kde máme sraz s průvodci. Potkáváme dalších třicet turistů, co tu čekají na kánoi. Začíná trochu pršet. Nalodíme se s dalšími deseti turisty na loď a plujeme po proudu asi 3,5 km. Plavba trvá půl hodiny, celou dobu prší. Nic zajímavého z lodě nevidíme, jen pár ptáků. Na břehu dostaneme bezpečnostní kázání, jak se chovat v případě že potkáme nosorožce. Nosorožec patří mezi nejnebezpečnější zvířata v Nepálu, obzvlášť když narazíte na matku s mláďaty. Pokud nějakého potkáme, máme utíkat cik cak nebo vylézt na nejbližší strom. Jeden z průvodců poběží s námi a druhý (mladší) slouží jako návnada. Za poslední tři roky tu prý umřelo pět průvodců. Za celou cestu však potkáváme maximálně srnky a několik pijavic. Cesta vede kousek lesem a pak se stočí na prašnou silnici, která podle mapy vede přímo do Saurahy. Celkově jsme z výletu trošku zklamaní.
NP Chitwan
Odpoledne se jdeme podívat k řece na koupání slonů. S Martinem si zaplatíme koupání za 100 Rp. Blážovi se nechce, protože se mu nelíbí, jak se tu ke slonům chovají. Chlapík má takový velký kovový hák, kterým tahá slona za ucho. Já chci aspoň trochu přispět na slony, ale Bláža si ze mě dělá srandu, že slonovi tak maximálně koupí nový hák. Vlezeme slonovi na záda, párkrát nás osprchuje chobotem a pak nás shodí do špinavé řeky. Na Trip Advisoru jsme se dočetli, že se v Chitwanu celkově ke slonům nechovají moc hezky. Na sloním safari je přetěžují ve snaze usadit na hřbet slona co nejvíce turistů. Cestou do kempu kupujeme alespoň trs banánů a krmíme naše slony na zahradě. Na večer se jdeme zase projít k řece. Trochu prší, Martin to po chvilce otáčí a my s Blážou pokračujeme dál a po chvilce vidíme na druhém břehu jednoho nosorožce. Fotíme a pak se vracíme za Martinem. Na večeři jdeme opět do Kc’s a tentokrát si dáváme Butter chicken všichni tři.
Koupání slonů v NP Chitwan
Koupání slonů v NP Chitwan